Studie / Nakladatelství Academia vydalo na konci října roku 2024 překlad textů francouzského historika Fernanda Braudela (1902-1985) publikovaný pod názvem Kolem Středomoří. Jsem rád, že jsem měl možnost napsat úvodní studii k českému vydání, jež nese název Fernand Braudel a jeho Středomoří a čtenář ji v knize nalezne na s. 22-42. Kniha Kolem Středomoří je první rozsáhlou v češtině publikovanou prací z pera badatele, který se v anketě o největšího historika posledních šedesáti let pořádané roku 2011 magazínem History Today umístil na první příčce.
Jak dnes, s odstupem let, číst Braudela? A jak číst Středomoří z české a středoevropské perspektivy? Na to se pokouším odpovědět ve své úvodní studii. Ukazuji, že braudelovské Středomoří nepředstavovalo jen prostor okolo Středozemního moře, ale bylo definováno svými civilizačními přesahy a civilizačním vyzařováním. Výrazně se v něm odrážel i Braudel sám a jeho životní příběh – Braudel-venkovan se selskými kořeny pocházející z francouzského severu, mladý Braudel, jenž působil jako středoškolský učitel v Alžírsku, Braudel brazilské životní periody. A konečně, snad nejvíce, Braudel z dob druhé světové války, tedy válečný zajatec v Německu – nemalá část Braudelova přístupu ke Středomoří se (možná trochu paradoxně) rodila na březích Baltu.
Fernanda Braudela představuji čtenářům jako nonkonformního badatele, z něhož se v průběhu let souhrou okolností stal klasik. Jako vědeckého solitéra mládí i časnějších středních let, muže na okraji francouzského akademického dění, jenž přesto v páté životní dekádě dospěl k roli čelného představitele tzv. školy Annales. A konečně jako náruživého zastánce interdisciplinarity, pro kterého existoval jen badatelský problém a hranice mezi obory byly jen irelevantními konstrukty.