Studie / Masarykův projev konaný 23. června 1901 v obci Velim osm kilometrů severozápadně od Kolína je dodnes zajímavý nejen tím, že se odehrál v sídle vesnického charakteru (což nebylo při panoramatickém pohledu na Masarykovy četné proslovy uskutečněné v českých krajích zcela obvyklé). Tato Masarykova řeč totiž především přerůstala lokální význam, otevírala velká celonárodní i nadnárodní témata a dostalo se jí značného ohlasu. Americký historik a odborník v oblasti českých dějin konce 19. a počátku 20. století Bruce Garver velimské přednášce věnoval pozornost ve své práci o zrodu moderních politických stran v českých zemích. Německý historik a Masarykův životopisec Roland Hoffmann pak v rozsáhlé monografii „T. G. Masaryk a česká otázka“ (T. G. Masaryk und die tschechische Frage) velimskému vystoupení zasvětil samostatnou (byť stručnou) kapitolu. Masarykův velimský proslov tedy zřetelně ukazuje, že takzvané „velké dějiny“ se neodehrávají jen v hlavních městech a celonárodních centrech, ale i na venkově.
Dvoudílný článek publikovaný v časopisu Čas sevprvní části věnuje kontextu Masarykova velimského vystoupení a volně navazuje na stať „T. G. Masaryk ve středním Polabí. Devadesátá léta devatenáctého století“ (publikovanou v předchozím čísle časopisu Čas). Druhá část pak přináší rozbor Masarykova velimského proslovu a jeho ohlasů.
První část článku je dostupná v digitalizované verzi časopisu Čas, č. 144, říjen-prosinec 2023 z odkazu zde:
FOTOGRAFIE ZE ČLÁNKŮ V ČASOPISU ČAS SI LZE S VYŠŠÍM ROZLIŠENÍM PROHLÉDNOUT NÍŽE:
1. část
Obr. 1: Velim, obec na pomezí mezi zemědělským a průmyslovým životem, jejíž rozvoj byl dynamizován železnicí. Pohled od jihovýchodu, z návrší, kde se roku 1757 odehrála bitva u Kolína, součást sedmileté války (foto autor)
Obr. 2: Justus Emanuel Szalatnay (1834-1910), velimský evangelický farář, superintendant (tj. nejvyšší představitel) reformované církve pro Čechy, významný hybatel společenkého i ekonomického života ve středním Polabí. Foto z roku 1889 (zdroj Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Justus_Emanuel_Szalatnay_1889.png)
Obr. 3: Někdejší evangelická škola ve Velimi, v pozadí za ní evangelický kostel. Přes svou skromnost získala škola vynikající pověst a přezdívku „velimská univerzita“. Svému původnímu účelu sloužila stavba od zbudování roku 1866 do roku 1913, kdy v obci vznikla obecná škola zřizovaná státní správou. Od 50. let 20. století je dům v soukromém vlastnictví. Existenci někdejší školy ale připomíná původní pískovcová deska s biblickým nápisem „Nabytí moudrosti dražší jest nad klenoty (Job 28,18)“. Ta je umístěna na severní stěně domu ve směru od kostela (foto archiv autora)
Obr. 4: Novogotická evangelická fara ve Velimi zbudovaná ze Szalatnayovy iniciativy roku 1872. Zde se během návštěvy Velimi roku 1901 se Szalatnayem sešel i T. G. Masaryk (foto archiv autora)
Obr. 5: Evangelický kostel v Szalatnayově rodné Moravči. Původní toleranční modlitebnu z roku 1785 doplnila roku 1876 novogotická věž. Její styl se značně podobá o čtyři roky starší velimské faře a dokládá tak propojenost obou míst skrze široké vazby rozvětvené farářské rodiny Szalatnayů, jejíž mnoho příslušníků se věnovalo duchovnímu povolání (foto archiv autora)
2. část
Obr. 1: Pamětní deska na připomínku Masarykovy velimské přednášky od akademického sochaře Antonína Lhotáka (1897-1975), instalovaná původně roku 1930 na stěně místního hostince U Krásenských (tato budova již neexistuje). Roku 2013 byla deska obnovena a umístěna do parčíku uprostřed obce, naproti lokalitě, kde hostinec stával (foto archiv autora)Obr. 2: Masarykovu přítomnost ve Velimi připomíná i základní škola pojmenovaná po prvním československém prezidentovi (foto archiv autora)
